Obří baterie ukrytá uvnitř hory

Přečerpávací elektrárna sama o sobě není primárně o tom, aby „jen vyráběla proud“. Jejím hlavním úkolem je energii ukládat. Dlouhé stráně proto dávají smysl hlavně ve chvílích, kdy je elektřiny buď příliš mnoho, nebo naopak příliš málo.

V době přebytku energie – historicky typicky v noci, dnes stále častěji i při velmi vysoké výrobě z větru a fotovoltaiky – elektrárna spotřebovává část levnější elektřiny na čerpání vody do horní nádrže. Ve chvíli vysoké spotřeby se voda spustí zpět dolů a potenciální energie výšky se změní na elektřinu.

Technické parametry

Hora, které ustřihli vrchol

Tohle je část příběhu, která návštěvníka obvykle zaujme jako první. Vrcholová partie byla při výstavbě zásadně upravena tak, aby zde vznikla plošina pro horní nádrž. Když dnes člověk stojí nahoře, vidí hladinu vody, hráz a horské panorama. Jen těžko se odhaduje, kolik práce, geologie, betonu, těžké techniky a projektování je za tím ukryto.

Právě spojení techniky a krajiny je na Dlouhých stráních mimořádně působivé. Elektrárna se nachází v chráněné krajinné oblasti Jeseníky, proto byla velká část technologie umístěna pod zemí a nadzemní části byly řešeny s ohledem na okolní prostředí.

Z pohledu popularizačního textu je to vlastně jednoduché: na vrcholu hory neleží jen „umělé jezero“. Leží tam zásobník energie pro celou elektrizační soustavu.

Podzemní strojovna

To nejzajímavější se ale nenachází nahoře. Skutečné srdce elektrárny je ukryté hluboko uvnitř masivu hory. Podzemní strojovna je jedním z důvodů, proč Dlouhé stráně působí i po desetiletích od uvedení do provozu tak monumentálně.

Ve veřejných technických popisech bývají pro kavernu strojovny uváděny rozměry přibližně 87 × 25 × 50 metrů. Ber je jako orientační popularizační údaj – pro představu jde o prostor s výškou zhruba jako dvanáctipatrový panelový dům schovaný uvnitř hory.

Turbíny a soustrojí

V elektrárně pracují dvě reverzní Francisovy turbíny. Slovo reverzní je důležité: stejné soustrojí umí fungovat ve dvou režimech. V turbínovém režimu vyrábí elektřinu. V čerpacím režimu naopak spotřebovává energii a žene vodu zpět do horní nádrže.

Právě tahle obousměrnost dělá z přečerpávací elektrárny něco víc než jen běžnou vodní elektrárnu. Z technického hlediska jde o elegantní spojení hydrauliky, výkonové elektrotechniky, mechaniky a automatizace.

Automatizace a řízení

Z pohledu automatizace jsou Dlouhé stráně krásným příkladem toho, jak vypadá skutečně velký a důležitý technologický celek. Nejde jen o prosté zapnutí nebo vypnutí stroje. Řídicí systémy zde musí koordinovat hydrauliku, mechaniku, elektrickou část, ochrany soustrojí i komunikaci s nadřazenou přenosovou soustavou.

Na podobném zařízení je dobře vidět rozdíl mezi „něco se točí“ a skutečným energetickým provozem, kde každá sekunda, parametr i ochranná logika mají velký význam.

Proč jsou Dlouhé stráně dnes možná ještě důležitější než při spuštění

Když byly Dlouhé stráně dokončeny, energetika vypadala jinak než dnes. Přesto – nebo právě proto – jejich význam v posledních letech znovu roste. Soustavy s velkým podílem fotovoltaiky a větru potřebují rychlé, spolehlivé a dlouhodobě ověřené úložiště energie. A přesně tam přečerpávací elektrárny excelují.

Podle Mezinárodní hydropower asociace je přečerpávací vodní energetika stále největší technologií dlouhodobé akumulace na světě. IHA uvádí, že globální instalovaná kapacita se pohybuje kolem 200 GW a že tato technologie představuje převážnou část dlouhodobého skladování energie ve velkém měřítku.

Jinak řečeno: baterie jsou skvělé a rychlé, ale pro opravdu velké objemy energie a mnoho hodin provozu zůstává přečerpávací vodní elektrárna stále velmi silným řešením.

Zajímavosti, které stojí za zapamatování

• Rok spuštění: Dlouhé stráně byly uvedeny do provozu v roce 1996.
• Exkurze: informační centrum funguje od roku 1997 a veřejné prohlídky standardně zahrnují podzemní část i obě nádrže.
• Velká část technologie je pod zemí: právě kvůli krajině Jeseníků a ochraně okolního prostředí.
• Dlouhé stráně nejsou „jen nádrž na kopci“: bez podzemní strojovny, potrubních šachet a celého řídicího systému by horní nádrž sama o sobě nic neznamenala.
• Technika a turistika na jednom místě: málo staveb v Česku nabízí tak silnou kombinaci výhledu, horského prostředí a velkého strojírenského díla.

Srovnání se světem

V absolutních číslech samozřejmě Dlouhé stráně nehrají stejnou ligu jako největší světové přečerpávací komplexy v Číně, USA nebo ve Španělsku. To ale nijak nesnižuje jejich význam. V českém kontextu jde o klíčovou stavbu. A v mezinárodním srovnání zaujmou především mimořádnou kombinací výkonu, horského prostředí a rozsahu podzemního řešení.

Čína a data o přečerpávacích elektrárnách

Pokud se člověk ptá, která země dnes dominuje přečerpávacím elektrárnám, odpověď je jednoznačná: Čína. Statista s odkazem na data IRENA uvádí, že už v roce 2023 měla Čína přes 50,9 GW přečerpávací kapacity. Novější data Global Energy Monitor z března 2026 ukazují ještě vyšší provozovanou hodnotu 68 313 MW a zároveň 58 provozovaných přečerpávacích projektů.

Stejným směrem mluví i širší hydropower data. Pokud vezmeme jako srovnávací metriku velká vodní energetická díla sledovaná v databázi Global Hydropower Tracker, vede opět Čína s 1 009 provozovanými hydroprojekty nad 30 MW. To není odpověď na úplně každou definici „vodního díla“, ale pro velké vodní energetické stavby je to velmi silný a dobře použitelný ukazatel.

V Evropě se podle provozované přečerpávací kapacity v datech Global Energy Monitor mezi nejsilnější státy řadí zejména Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo a Francie. V celkovém „hydro příběhu“ Evropy je pak důležité připomenout i roli Norska a Švýcarska, které jsou pro evropskou vodní energetiku dlouhodobě zásadní.

Co navštívit v okolí

Když už člověk jede do Koutů nad Desnou a pod Dlouhé stráně, byla by škoda nechat okolní Jeseníky bez povšimnutí. V rozumném dojezdu nebo docházkové vzdálenosti je několik míst, která se s návštěvou elektrárny skvěle doplňují.

• Praděd – nejvyšší hora Moravy a Slezska s ikonickým vysílačem. Pokud vyjde počasí, dostaneš jedny z nejlepších výhledů v celých Jeseníkách.
• Rešovské vodopády – fotogenická soutěska s lávkami, vodou a skalami. Technický výlet skvěle vyváží kousek čisté přírody.
• Velké Losiny – zámek, ruční papírna i termální areál. Dobrá volba, pokud chceš po technice a horách přidat kus historie nebo odpočinek.
• Kouty nad Desnou – výchozí bod pro lanovku, kola, pěší trasy i celkovou logistiku návštěvy Dlouhých strání.
• Slezská Harta – velká přehrada s úplně jinou atmosférou než horské Dlouhé stráně. Pokud tě baví vodní stavby obecně, dává smysl spojit během dvou dnů dvě výrazně odlišná vodní díla.

Krátké tipy pro návštěvníky

• Parkování: počítej s tím, že do chráněného a soukromého areálu se bez domluvy autem běžně nezajíždí. Praktické je nechat auto v Koutech nad Desnou a dál pokračovat podle režimu prohlídky nebo turistické trasy.
• Autobus / organizovaná doprava: na trasu k technologické části a k horní nádrži se obvykle jede organizovaně v rámci exkurze. Bez předchozí rezervace se nespoléhej na volný vjezd.
• Rezervace prohlídky: pokud chceš podzemí a oficiální exkurzi, rezervuj předem. ČEZ uvádí, že exkurze jsou organizované celoročně a doprava do areálu má svá pravidla.
• Nejlepší čas: za dobré viditelnosti a stabilního počasí. Ráno a dopoledne bývá na fotky i výhledy často nejlepší světlo.
• Bezpečnost: nahoře může velmi rychle zesílit vítr, přijít mlha nebo déšť. Počítej s výrazně chladnějším počasím než v údolí.
• Na co si dát pozor: respektuj zábrany, provozní režim areálu a nevstupuj mimo vyznačené cesty. Je to technické zařízení i chráněné horské území zároveň.

Moje návštěva Dlouhých strání

Tahle sekce je připravená pro moje vlastní dojmy po návštěvě.

Fotografie

• /assets/images/dlouhe_strane_horni_nadrz.jpg – horní nádrž, hráz, panorama Jeseníků
• /assets/images/strojovna_podzemni.jpg – podzemní strojovna, soustrojí, interiér prohlídky
• /assets/images/vyhled_praded.jpg – výhled na Praděd, z Pradědu nebo fotografie z okolních vrcholů
• /assets/images/dlouhe_strane_dolni_nadrz.jpg – dolní nádrž nebo příjezdová část areálu